|
|
Strana Zelených a pohled na německé vojenské zahraniční mise na příkladu válek v Afghánistánu a Iráku
Schuster, Michael ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá německou stranou Zelených a změnami, kterými strana prošla v otázce aktivního zapojení německé armády do vojenských zahraničních misí. Práce danou problematiku popisuje na pozadí konfliktů v Kosovu, Afghánistánu a Iráku. Němečtí Zelení jsou stranou, jejíž kořeny sahají do mírového hnutí 70. let a mírové řešení konfliktů je jedním z hlavních pilířů strany. Když se v Německu strana Zelených poprvé dostala do vlády, hned se musela zabývat otázkou zapojení se do konfliktu v Kosovu. K němu zaujala postoj, že je třeba, aby se do konfliktu německá armáda aktivně zapojila. Hned o dva roky později řešila vládní koalice sociálních demokratů a strany Zelených účast na dalším vojenském konfliktu, který byl způsoben teroristickým útokem 11. září v roce 2001. I přes vyjádření solidarity americkým politikům se Německo nezapojilo do "válek proti teroru" v Afghánistánu a v Iráku v takové míře, jako do konfliktu v Kosovu. V práci je použit koncept Zivilmacht (civilní mocnosti), který zkoumá, jak tomuto modelu odpovídalo Německo za vlády rudo-zelené koalice. Cílem práce je vysvětlit důvody změny stanoviska strany Zelených v otázce zapojení do vojenských misí v zahraničí a objasnit rozdíly v jednotlivých vybraných konfliktech.
|
|
|
Role Goethe Institutu v německé zahraniční politice po roce 1990
Vysloužil, Jan ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Tato práce se věnuje programové činnosti Goethe-Institutu v širším rámci německé zahraniční politiky mezi lety 1990-2020. Teoretická část se věnuje Goethe-Institutu z hlediska soft power, veřejné a kulturní diplomacie. Dále je nastíněn vývoj Goethe-institutu ve zkoumaném období a změna jeho priorit. Analyzována je také nezávislost Goethe-Institutu na německé vládě. Na případové studii pražského Goethe-Institutu je následně demonstrován posun v prioritách této instituce od bilaterálních k celoevropským tématům. Tento posun je představen na konkrétních akcích pořádaných pražským Goethe-Institutem od jeho založení roce 1991 až po rok 2020.
|
|
|
Německá zahraniční rozvojová spolupráce v Latinské Americe
Zavadilová, Barbora ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Eberle, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se věnuje rozvojové politice Německa v zemích Latinské Ameriky se zaměřením na období mezi lety 1990 a 2011. Tento region nepatří do oblasti strategických zájmů SRN, vzhledem k roli Německa coby tzv. globálního donora je však do značné míry podporován a je zde realizována řada rozvojových projektů. Po představení stěžejních politických souvislostí, vztahů s regionem a rozboru oboustranných zájmů na spolupráci je na studium rozvojové politiky využit analytický koncept civilní mocnosti. Pomocí tohoto ideálně-typického konceptu je zkoumáno, do jaké míry odpovídá charakter spolupráce v regionu základním rysům obecné německé zahraničně-politické role normativně orientované civilní mocnosti. Cílem práce je ukázat rozvojovou spolupráci s regionem v její komplexitě a zmapovat, jakou roli němečtí aktéři v této tematice své zemi dávají a jaké významy přisuzují zkoumané realitě. V rámci klíčové analýzy jsou zhodnoceny výroky představitelů exekutivy, vládní dokument, statistická data a názory odborné veřejnosti. Za tomto základě je vyhodnoceno, že v určitých aspektech se SRN přibližuje chování civilní velmoci, v jiných oblastech však převládají čistě pragmatické vládní zájmy.
|
|
|
ČSSR ve východní politice SPD (1973 -1989)
Malínek, Tomáš ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent) ; Nečasová, Denisa (oponent)
Tato disertační práce se zabývá Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD) a její politikou vůči Československu v letech 1973-1989. Předmětem zkoumání nejsou pouze vztahy mezi SPD a KSČ, ale také kontakty mezi západoněmeckými sociálními demokraty, československým disentem a politickou emigrací. Cílem této práce je najít odpověď na tyto tři základní otázky: Jaké byly cíle "československé politiky" SPD? Do jaké míry se podařilo tyto cíle naplnit? Znamenal odchod SPD do opozice v roce 1982 zásadní předěl v jejím přístupu k ČSSR?
|
|
|
Občanská válka v Sýrii z perspektivy české a německé diplomacie
NOVOTNÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá tématem jedné z největších humanitárních katastrof od druhé světové války - syrskou občanskou válku. Důraz je kladen na postoje české a německé diplomacie vůči tomuto konfliktu. Nejprve je čtenář obeznámen s aspekty autoritářského vládnutí na Blízkém východě. Tyto aspekty jsou analyzovány v širším kontextu, ve vztahu k Arabskému jaru, které začalo v roce 2011 a později se vyvinulo do Arabellion (Arabélie). Zadruhé jsou vylíčeny hlavní události Syrské občanské války (až do konce roku 2018), aby čtenář mohl získat přehled o průběhu této války. V neposlední řadě jsou autorkou analyzovány a komentovány přístupy české a německé diplomacie vůči záležitostem v Sýrii. Jelikož oba státy, ČR i SRN, jsou členy Evropské unie, která má vlastní Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, je tento aspekt také zmíněn v závěru práce.
|
|
|
Německo a cesta Ukrajiny k nepodepsání asociační dohody
Svobodová, Tereza ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Eberle, Jakub (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá analýzou německé zahraniční politiky na příkladu vyjednávání asociační dohody mezi Ukrajinou a EU v letech 2007 až 2013. Cílem práce je zodpovědět otázku, jaké zájmy v tomto konkrétním případě Německo sledovalo a zda jeho chování odpovídalo spíše konceptu civilní mocnosti, nebo konceptu geoekonomické mocnosti. Dalším cílem je analyzovat, jaké chyby Německo při vyjednávání udělalo. Práce se nejprve zabývá východisky německé zahraniční politiky a Evropskou politikou sousedství, zejména Východnímu partnerství, a rolí Německa v nich. Hlavní kapitola zkoumá chronologicky vývoj vyjednávání a soustředí se především na tiskové zprávy, prohlášení a další projevy klíčových německých politiků. Ty poměřuje s předem stanovenými kritérii pro přiřazení k jednomu z vybraných konceptů. Práce dochází k závěru, že Německo se v tomto případě chovalo spíše jako civilní mocnost, protože se snažilo vztahy multilateralizovat, kladlo velký důraz na principy a hodnoty a vyhýbalo se konfrontacím. Chybou Německa bylo, že nevěnovalo vyjednávání dostatečnou pozornost a nemělo žádnou jasnou strategii pro daný region. Svou pasivitou a nedostatečným zájmem o Ukrajinu jako takovou přispělo k nezdárnému konci vyjednávání.
|
|
|
Německá zahraniční rozvojová spolupráce v Latinské Americe
Zavadilová, Barbora ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Eberle, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se věnuje rozvojové politice Německa v zemích Latinské Ameriky se zaměřením na období mezi lety 1990 a 2011. Tento region nepatří do oblasti strategických zájmů SRN, vzhledem k roli Německa coby tzv. globálního donora je však do značné míry podporován a je zde realizována řada rozvojových projektů. Po představení stěžejních politických souvislostí, vztahů s regionem a rozboru oboustranných zájmů na spolupráci je na studium rozvojové politiky využit analytický koncept civilní mocnosti. Pomocí tohoto ideálně-typického konceptu je zkoumáno, do jaké míry odpovídá charakter spolupráce v regionu základním rysům obecné německé zahraničně-politické role normativně orientované civilní mocnosti. Cílem práce je ukázat rozvojovou spolupráci s regionem v její komplexitě a zmapovat, jakou roli němečtí aktéři v této tematice své zemi dávají a jaké významy přisuzují zkoumané realitě. V rámci klíčové analýzy jsou zhodnoceny výroky představitelů exekutivy, vládní dokument, statistická data a názory odborné veřejnosti. Za tomto základě je vyhodnoceno, že v určitých aspektech se SRN přibližuje chování civilní velmoci, v jiných oblastech však převládají čistě pragmatické vládní zájmy.
|
|
|
Nation branding as a soft power building tool : the case of Germany
Felknerová, Petra ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
(abstrakt) Tato diplomová práce se zabývá konceptem nation brandingu a jeho aplikací v domácí a zahraniční politice Německa jako nástroje pro budování měkké moci. Nation branding je poměrně nový koncept využívaný v mezinárodních vztazích, který zasahuje do mnoha disciplín jako veřejná diplomacie, kulturní diplomacie, marketing a public relations. S pomocí nation brandingu si státy vytváří pozitivní image, kterou následně prezentují zahraničnímu publiku s cílem stát se více atraktivním a konkurenceschopným na mezinárodním poli. Diplomová práce se skládá ze dvou hlavních částí. První část tvoří teoretický rámec pro následnou analýzu. Definuje pozici nation brandingu v oboru mezinárodních vztahů a představuje teorii kompetitivní identity. Druhá část se zabývá analýzou budování německé národní značky, která je analyzována prostřednictvím teorie kompetitivní identity. Německo si buduje svojí image dvěma způsoby - prostřednictvím nation brandingových kampaní a prostřednictvím šesti dimenzí své kompetitivní identity. Oba způsoby a německá značka jako celek jsou náležitě analyzovány a jsou identifikovány její silné a slabé stránky. Závěrečná část diplomové práce shrnuje nejdůležitější fakta a stanovuje závěr.
|
|
|
Současná zahraniční politika vlády velké koalice Spolkové republiky Německo
Kotyzová, Hana ; Šauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá současnou zahraniční politikou vlády velké koalice Spolkové republiky Německo. Stručně charakterizuje vývoj německé zahraniční politiky od sjednocení Německa. Pojednává o postavení Německa v Evropě se zaměřením na hlavní cíle německého předsednictví v Evropské unii. Dále se věnuje německo-ruským a německo-polským vztahům. Poslední kapitola popisuje vývoj transatlantických vztahů včetně charakterisktiky jejich současného stavu.
|
host ::
RSS.